Shrnutí článku v bodech:

• Vila Grossmann v Ostravě vstupuje do třetího roku provozu s novým mobiliářem
• Město investovalo přes 10 milionů korun do obnovy interiérů
• Celková rekonstrukce vily přesáhla 132 milionů korun
• Rekonstrukce vychází z dochovaných historických plánů a fotografií
• Součástí obnovy jsou repasované kusy nábytku i nové repliky
• Vila byla původně postavena v letech 1922 až 1924 pro Františka Grossmanna
• Po rozsáhlé rekonstrukci se stala kulturním a společenským centrem
• Objekt dnes láká návštěvníky z Česka i zahraničí

Historická vila získává další vrstvu autenticity

Vila Grossmann patří mezi výrazné architektonické památky Ostravy a po rozsáhlé rekonstrukci pokračuje v postupném doplňování interiérů podle dochovaných historických podkladů. Město Ostrava v uplynulých měsících investovalo více než 10 milionů korun do nového mobiliáře, textilií, dekorativních prvků i dalších detailů, které mají přiblížit atmosféru vily z období mezi lety 1924 až 1933.

Návštěvníci mohou nově obdivovat například historické koberce,  nové zavěsy, záclony, vitráže, repliky původních prvků nebo repasovaný dobový nábytek. Součástí obnovy byly také nově vyrobené kusy nábytku vytvořené podle archivních fotografií a dochovaných dokumentů.

„Kromě již zmíněných nových závěsů a záclon na mosazných garnyžích v jednotlivých pokojích byly pro pánský pokoj vyrobeny repliky scházejících garnyží dřevěných. Nové malby přibyly na společenském podlaží v pánském pokoji, hudebním salonu, jídelně i zimní zahradě a v soukromém patře, konkrétně alkovně, toaletě a nice v dámské ložnici. Taktéž v soukromém patře byla dále doplněna i umělecká mosazná mříž v oblouku vedoucím k hostinskému pokoji. Celkové náklady na dovybavení interiéru přesáhly 10 milionů korun s DPH,“ konstatuje náměstek primátora pro investice Břetislav Riger.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Rekonstrukce založená na detailních historických podkladech

Projekt obnovy vily je výjimečný množstvím dochovaných archivních materiálů. K dispozici byly původní plány, dobové fotografie i podrobné soupisy mobiliáře a vybavení domácnosti.

Díky tomu bylo možné přesněji rekonstruovat podobu jednotlivých místností včetně barevnosti, rozmístění vybavení nebo charakteru textilií. Některé kusy byly repasovány, jiné vznikly jako novodobé repliky navazující na původní podobu interiéru.

Výraznou proměnou prošla například ložnice paní Grossmannové, kde byla obnovena historická nika s postelí a dekorativními prvky podle fotografií z 20. let minulého století.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Architektura první republiky s novým životem

Vilu si nechal v letech 1922 až 1924 postavit stavitel František Grossmann jako reprezentativní rodinné sídlo propojené s kancelářemi stavební firmy. Objekt byl ve své době známý luxusním provedením i technicky pokrokovým řešením.

Před rekonstrukcí však vila trpěla výrazným stavebním poškozením a dlouhodobě chátrala. Rozsáhlá obnova dokončená v roce 2024 vrátila objektu jeho původní charakter a otevřela jej veřejnosti.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Kulturní centrum i turistický cíl

Vila Grossmann dnes neslouží pouze jako architektonická památka. Objekt se stal místem kulturních akcí, komunitních setkání i společenských událostí. Konají se zde komentované prohlídky, výstavy nebo kulturní programy a vila se stává stále vyhledávanějším cílem návštěvníků z Česka i zahraničí.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Výjimečné prostředí si již vybrali také první novomanželé a vila se postupně zapisuje do společenského života města.

Vila Grossmann ukazuje, jak může citlivě obnovená architektonická památka získat nový život a zároveň si zachovat historickou autenticitu. Projekt obnovy dnes neslouží jen jako připomínka architektury první republiky, ale také jako příklad promyšlené práce s kulturním dědictvím a jeho současným využitím.

Podrobný program lze nalézt na webu ZDE.

[https://www.tvbydleni.cz/video/stavba-neni-sen-11-zamek-zelena-hora-dostava-novou-sanci-mistni-patrioti-vrati-zivot-jedne-z-ikon-ceske-historie/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/nemovitostni-podcast-kriticka-rizika-i-magicke-benefity-zahranicnich-nemovitosti/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/majitel-bytu-casto-netusi-kdo-ma-u-nej-nahlaseny-trvaly-pobyt-system-to-neumoznuje-zjistit/]

Sklárna Elias Palme, založená v roce 1849, se stala legendou ve výrobě lustrů a svítidel. V období své největší slávy exportovala do celého světa a její lustry zdobily palác tureckého sultána, operu La Scala v Miláně, nebo královskou operu v Římě. Kamenický Šenov díky sklářskému průmyslu nesl přezdívku Malá Paříž a firma Elias Palme sehrála klíčovou roli v jeho rozkvětu.

Budova sklárny z roku 1905 se secesním průčelím od architekta Adolfa Richtera byla nejen místem výroby, ale také reprezentativním prostorem, kde si zákazníci mohli prohlédnout výjimečné lustry na vlastní oči. Palmeho rodina se zároveň aktivně podílela na kulturním a společenském životě města. Zakládala muzea, divadla a stavěla domy pro zaměstnance s výhledem na továrnu.

Redakce TV Bydlení byla u toho

O zchátralém areálu jsme na webu TV Architect informovali již dříve v rámci pořadu „Chátrající skvosty“. V reportáži z roku 2021 jsme navštívili místo spolu s architektkou Terezou Šváchovou, tehdejší studentkou, která vytvořila pro Eliášku diplomovou práci. Její vize na přeměnu objektu v komunitní centrum se sklářským muzeem, kavárnou a ateliéry pro rekonstrukci svítidel se stala inspirací pro dnešní obnovu.

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

Nadační fond Eliáška: nová energie a vize

Po letech nezájmu a komplikované majetkoprávní situace se v roce 2025 chopil iniciativy Nadační fond Eliáška, vedený mimo jiné sklářským patriotem Peterem Rathem a architektkou Terezou Šváchovou. Fond areál odkoupil a plánuje jeho komplexní revitalizaci. V budoucnu by měl sloužit jako živé kulturní a vzdělávací centrum se zaměřením na sklo, lustry a architekturu.

Plány zahrnují otevřený prostor pro veřejnost i odborníky, místo pro výstavy, workshopy, badatelnu, ale také kavárnu či prostory pro studenty sklářských škol. Projekt navazuje na hluboké kořeny města a zároveň míří k mezinárodnímu významu.

Nadační fond Eliáška, foto Filip Švácha

Podpora z kraje i města

Na obnově se chce fond spojit s partnery z veřejné i soukromé sféry. Iniciativu podpořil Liberecký kraj, město Kamenický Šenov i místní instituce včetně Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Podle hejtmana Martina Půty má Eliáška potenciál stát se důležitým kulturním a turistickým bodem Křišťálového údolí. Přislíbena je i pomoc s financováním a hledáním udržitelného provozního modelu.

Aktuální stav budovy, foto: Filip Švácha

Eliáška má před sebou náročnou, ale nadějnou cestu. Z místa, které roky symbolizovalo úpadek, by se opět mohl stát důstojný reprezentant českého sklářství. Pokud se vše podaří, Kamenický Šenov znovu zazáří jako centrum světelné krásy a lustry z Eliášky se možná opět stanou symbolem světové elegance.

Za Nadačním fondem Eliáška stojí: Peter Rath, Lukáš Polák, Barbora Masařová, Tereza Šváchová, Petra Matelová a Ondřej Plánička.

Podívejte se také na další díly pořadu Chátrající skvosty ZDE.

Informace o jednotlivých stavbách se zájemci dozví vcelku hravou formou v podobě interaktivní mapy. „Naší snahou je nezahlcovat návštěvníky dlouhými texty. Přesto, že jsme v začátcích, snažíme se web intenzivně doplňovat každý den. Aktuálně lze vyhledat stovky míst. V blízké budoucnosti chceme, aby do databáze mohli přidávat tipy na zajímavá místa i samotní uživatelé,“ říká Radomír Kočí. 

Uživatelé si mohou také díky mobilu s GPS značit, jaká místa již navštívili a přidat komentář či hodnocení. Lidé za každou návštěvu získají bod a mohou si tak porovnávat zážitky s ostatními. Součástí webu jsou i trasy, které tematicky spojují jednotlivá místa a je u nich i audio komentář. „Funkce jako trasy nebo možnost ukládání návštěv, jsou dostupné uživatelům, kteří přispějí na další rozvoj projektu. Nejsou to rozhodně žádné vysoké částky, pro odemčení všech funkcí a první vyzkoušení stačí přispět i 200 Kč na rok. Chystáme i různé výzvy, katalogy domů, přehledy zajímavých akcí a mnoho dalšího,“ říká Radomír Kočí. 

Velmi zajímavé je také to, že iniciátoři projektu jsou mnohdy v přímém spojení s aktuálními majiteli zachráněných objektů a díky tomu vznikají velmi unikátní galerie srovnávacích fotografií. „Zrovna teď se chystá jedna parádní galerie ze zámku v jižních Čechách. Budeme samozřejmě moc rádi, když nás i majitelé případně kontaktují a pozvou na takové návštěvy zajímavých domů,“ dodává Radomír Kočí.

„Ač se jedná o nový projekt, tomuto tématu se věnuji přes deset let. Mezi mé osobní srdcové projekty patří například dům U tří bílých lilií v Praze nebo zámek Ohrazenice. Mnoha objektům jsem také v minulosti pomohl najít nové majitele. Jedná se například o zámek Hájek nebo bývalou včelařskou školu v Novém Kníně,“ uzavírá Radomír Kočí. 

Poznejdomy.cz najdete také na sociálních sítích, kde můžete sdílet své příspěvky.

Radomíra Kočího jste na naší televizi mohli vidět v pořadu Chátrající skvosty, kde nám pomohl zmapovat historii několika domů. Posledním je Cukrovarnický palác, který se proměnil díky novému investorovi na luxusní hotel Andaz Prague. Díl o jedinečné proměně opuštěného a chátrajícího objektu v centru Prahy na moderní ubytovací zařízení najdete ZDE:

Chátrající skvosty - 8. díl - Cukrovarnický palác

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-ostravica-textilia/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-5-dil-desfoursky-palac/]

Objekt začal chátrat po roce 2000, kdy do bankovní budovy vtrhlo policejní komando se samopaly. S nuceným správcem z České národní banky přišli také členové speciálních jednotek URNA. Cukrovarnický palác byl následně opuštěn, neboť se nanašlo žádné nové využití budovy.  

Po výměně několika soukromých investorů se objektu v roce 2018 ujala rakouská developerská společnost UBM, která se zde rozhodla vybudovat luxusní hotel.

Hlavním cílem bylo zachovat historickou hodnotu objektu a zároveň zde vytvořit prostředí, které vyhovuje vysokým nárokům na moderní ubytování a servis.

V hotelu Andaz Prague se nachází 176 pokojů, fitness a wellness centrum, restaurace, bar a konferenční sály.

Tým UBM Development Czechia při rekonstrukci velmi úzce spolupracoval s památkáři a restaurátory. V rámci rekonstrukce byla zvláštní pozornost věnována původním historicky cenným dochovaným interiérům, které byly citlivě obnoveny a restaurovány. Do interiérového designu jsou zakomponovány báje o Bruncvíkovi, pověst o Libuši, Golemovi a další fragmenty české historie.

Historická hodnota budovy a její autentická atmosféra tak zůstaly zachovány, a přitom je hotel přizpůsoben současnému životnímu stylu. Tento příklad rekonstrukce dokazuje, že i dlouhá léta opuštěné a chátrající budovy mají stále co nabídnout.

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-ostravica-textilia/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-5-dil-desfoursky-palac/]

Nyní objektu svitla naděje. Uvnitř historické památky začaly stavební práce a už brzy se objekt opět otevře veřejnosti. Obnovy se dočká i přilehlé okolí objektu. V interiéru byly obnoveny nosné prvky mezi patry, rekonstruovaly se podlahy a stropy a bylo dozděno chybějící zdivo. Brzy se začne pracovat také na vnější podobě budovy.

Rekonstrukce se dotkne dvou ze tří objektů. Rekonstrukce třetího objektu bude řešena zvlášť. I přes to, že oba rekonstruované objekty jsou vnímány jako jeden dům, zcela novou fasádu získá pouze nárožní objekt. Druhý bude rekonstruován v duchu původní architektury vzhledem k jeho památkové ochraně. „Nová odsazená lamelová fasáda je navržena tak, aby bylo možné z každého úhlu vidět na původní fasádu domu. Druhý objekt bude zrekonstruovaný co nejblíže původní podobě,“ říká Jan Jadrníček ze studia Master Design. Cílem rekonstrukce je provázat přízemí všech budov se vznikajícím veřejným prostorem na náměstí Dr. E. Beneše.

Venkovní prostor v budoucnu nabídne příjemné prostředí pro trávení času či konání různých aktivit. Zároveň se také počítá s možností budoucí výstavby v ploše bývalého Německého domu. První etapa obnovy náměstí by se mohla rozběhnout v roce 2024.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

Bývalý módní dům bude nově sloužit jako tzv. Business boutique inkubátor. Půjde o prostory určené pro vznik a rozvoj nových podnikatelských nebo uměleckých aktivit. V Ostravici najdou zázemí začínající podnikatelé v oborech jako 3D tisk a zobrazování, herní průmysl, nebo e-sport. Pro veřejnost zde vznikne kavárna, restaurace a divadelní sál. Rekonstrukce by měla být dokončena v červnu 2023. 

Ostravica rozhodně nebude první ani poslední z opuštěných a zchátralých budov, kterým se vrací nebo v blízké budoucnosti vrátí život. Nové podoby i využití se dočkala Městská jatka, rekonstrukcí prochází Grossmanova vila, nové přístavby podle návrhu amerického architekta Stevena Holla se dočká Dům kutury města Ostravy a hotový je také projekt na přestavbu 64 metrů vysokého mrakodrapu. Novou architektonickou podobu této výškové budovy má na starosti  světoznámá architektka Eva Jiřičná se svým kolegou Petrem Vágnerem ze studia AI- DESIGN.    

Podívejte se také na další díly pořadu Chátrající skvosty ZDE.

Psali jsme také:

• Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné
• Pokračuje rekonstrukce ostravské Grossmannovy vily
• Rekonstrukce městských jatek v Ostravě přináší zcela unikátní řešení pohyblivých stěn
• V Ostravě začíná rekonstrukce bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia

• Budoucí ostravský koncertní sál má svůj model, který může nyní vidět i veřejnost

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-jsou-pripravene-projekty-ktere-vyznamne-promeni-dlouho-zanedbane-lokality/]

Budovu pak v roce 2007 koupila za zhruba 24 milionů TWB Praha. Firma zde plánovala byty a hotel, nic se ale do dnešní doby neděje. Kraj chce proto zchátralý objekt odkoupit. Vedení úřadu nabídlo zhruba 140 milionů, zároveň si je vědomo, že další stovky milionů by byly zapotřebí na nutnou celkovou rekonstrukci. Také proto si vedení kraje nechalo udělat ekonomickou analýzu případného převodu bývalých lázní do svého majetku. Rozhodující bude jak posudek, tak posouzení, zda tyto výdaje, včetně těch provozních, enormně nezatíží krajskou kasu. Další otázkou zůstává, zda audit řekne, jestli kraj může převzít celou firmu TWB tak, aby vše proběhlo právně čistě. Hejtmanství musí také prověřit, zda s firmou nesouvisejí nějaká rizika.

Posudek prozradí, co by v objektu mohlo být, jak by to mělo fungovat a kolik by stál provoz. Potřebné investice do oprav, vyčíslené před dvěma lety na 400 milionů korun, se nyní po zdražení cen materiálů a stavebních prací vyšplhaly na 600 milionů korun. Podle vedení kraje by se dalo čerpat z dotací. Opozice ovšem záměr považuje za neuvážený a upozorňuje, že na velkou investici by kraj musel omezit jiné výdaje.

Vedení kraje má již přichystanou koncepci možného využití budovy. V prostoru velkého bazénu by měl vzniknout kulturní víceúčelový sál. Část budovy by měla sloužit pro dětskou zájmovou činnost. Počítá se i s výstavním prostorem.

Chátrající skvosty - 1. díl - Městské lázně, Plzeň

Psali jsme také:

• Centrum Plzně se v následujících letech bude proměňovat, lákat by mělo hlavně lidi k trvalému bydlení
• Plzeň vyhlásila architektonickou soutěž na nový krytý bazén
• Přístavbu základní školy chystá město Starý Plzenec
• Hrobka Metternichů na Plzeňsku se dočká rekonstrukce
• Plzeňský kraj požádá o státní dotaci na dlouho plánovanou stavbu budovy Západo-české galerie v Plzni

Dominantní budova postavená v roce 1905 svou nezvykle secesně zdobenou fasádou dodnes připomíná, jak významný podnik zde sídlil. I tento podnik se ale za minulého režimu bohužel dočkal znárodnění. Výroba v „Eliášce“ pak skončila kolem roku 1972. Po privatizaci v roce 1992 začala budova pod rukama několika různých soukromých majitelů nenávratně chátrat. Dnes je z ní ruina.

V minulosti proběhlo několik pokusů o záchranu tohoto domu. Jedním z nejreálnějších se zdál být v roce 2016 návrh bývalé studentky architektury a dnes již architektky Terezy Šváchové. Její diplomová práce nabízela programové řešení na obnovu a nový provoz celého objektu. Vše ale tak nějak vyprchalo do prázdna a Eliáška stále mizí místním obyvatelům doslova před očima.

„Momentálně je nejdůležitější sehnat rozumného investora. Ten by měl mít jak finance, tak nadšení pro projekt. Tohle není nic, co by se dalo dělat s cílem nějakého byznysu. Tohle je projekt, kde investor musí chápat duchovní hodnotu domu, paměť obyvatel a celého našeho národa, protože všichni jsme hrdí na české sklo,“ říká architektka Tereza Šváchová.

I přesto, že se momentálně budova nachází v havarijním stavu, stále ční nad městem jako honosný zámek „Eliáška“. Jak ochránci a příznivci budovy, tak i samotný majitel doufají, že se budovy někdo ujme a dodá místu zpět jeho noblesu.

Podívejte se také na další díly pořadu Chátrající skvosty ZDE.

Dodnes je v paláci zachována stropní výmalba a schodiště s mozaikovou podlahou. Palác býval větší, v roce 1951 byl zbourán skleník v zahradě a v roce 1983 i západní křídlo, které muselo ustoupit novému sídlu Rudého práva. „Rudé právo tady provedlo nejvíce necitlivé úpravy a přetvořilo vnitřní prostory na kanceláře, případně byty,“ dodává Kočí.

Nově bude o objekt pečovat Muzeum hl. m. Prahy. „Muzeum o Desfourský palác usiluje již 11 let, kdy jsme chtěli dostavovat hlavní budovu, bohužel nedošlo na schválení stavby. Tehdy se objevila myšlenka u tehdejšího radního pana Pechy, že bychom mohli palác využít. Do prvního patra bychom chtěli umístit expozici 19. století, do sálů ve druhém patře pak expozici 20. století. Zároveň tady budou prostory pro práci s veřejností, kavárna, muzejní obchod i odpovídající sociální zázemí,“ přibližuje záměr ředitelka Muzea hl. m. Prahy Zuzana Strnadová. Pokud vše půjde podle plánu, za sedm let se do paláce bude stěhovat celé sídlo Muzea.

Útočiště vandalů, bezdomovců, ale i hledačů záhad

V minulosti byla na pozemek uvalena exekuce, proto se do domu ani Krejčířova rodina nemůže vrátit. Vilu se ale nepodařilo vydražit ani na šestý pokus, a její osud tak zůstává nejasný. Vzhledem k výrazným škodám je samotná vila vhodná již spíše k demolici. Hodnota pozemku je ale v lokalitě vysoká a stále na ní zůstává několik nepoškozených objektů, na kterých zanechaly své stopy pouze podpisy vandalů.

Právě vandalům je vila sympatická svou tajemností, pověstným akváriem pro žraloka, vnitřními prostory i luxusním vybavením, které bylo za letité chátrání několikrát terčem krádeží. Jeden čas se vila dokonce stala útočištěm bezdomovce, který si ve vile nahlásil trvalé bydliště a pravidelně v ní přespával. Umístění a adresa Krejčířovy vily není nijak tajena a najdete jí v Černošicích u Prahy na adrese V Dubině 166.

Dnešní hodnotu pozemku o rozloze 1 950 metrů čtverečních odhaduje Radomír Kočí z prazdnedomy.cz na 12 milionů. Samotná hodnota vily, nebo spíše její demolice, se cenově pohybuje od 70 do 100 procent z ceny pozemku. Náklady před možnou novou výstavbou se tak pro případného kupujícího mohou vyšplhat až na 30 milionů korun.

České občanství

Podnikatel Radovan Krejčíř si momentálně odpykává 35 let vězení v Jihoafrické republice za únos, pokus o vraždu a držení drog. V minulém roce získal zpět české občanství, o které přišel, když v roce 2005 utekl na Seychelské ostrovy. Z toho mu plyne několik výhod. Především fakt, že se o něj musí Česká republika zajímat, tedy hlídat jeho lidská práva i zacházení ve vězení. Pokud by se Krejčíř vrátil zpět do České republiky, čekalo by jej za rozsáhlé podvody a daňové delikty vězení po dobu 15 let. Přestože české úřady žádají o jeho vydání, panují obavy, že by byl po převozu brzy propuštěn a představoval by tak znovu riziko.

„Historie budovy se začala psát v roce 1974. Svému účelu ale nikdy nesloužila, nakonec byla používána jen jako sklad nemocničního materiálu," říká Radomír Kočí z prazdnedomy.cz.

Svému účelu jako záložní nemocnice mohla sloužit v době, kdy Česku hrozila ptačí a posléze prasečí chřipka. Měli zde pracovat lékaři z Motola a hospitalizovaných pacientů tu mělo být až 500. V současnosti stavba dostala nového majitele, který zde má vybudovat zdravotnické zařízení pro pacienty s Alzheimerovou chorobou.

Další budovou, která hyzdí centrum Železné Rudy a je spíše ostudou než chátrajícím skvostem, je bývalý Hotel Skalka. To, co v něm uvidíte, je opravdu síla a nálezy injekčních stříkaček jsou jen špičkou ledovce problémů, které nezabezpečená budova způsobovala. Nyní ji ale čeká budoucnost jiná a místu se blýská na lepší časy.

„V letošním roce se nám naskytla možnost tento hotel koupit a je to vlastně třetí zchátralý hotel a veliká nemovitost dá se říct v centru Železné Rudy. Naším záměrem je zbourat bývalý Hotel Skalka, protože ten rekonstruovat nejde a na tomto místě bude vystavěna Rezidence Skalka jako třetí projekt celkového projektu Železná Ruda se mění.“ komentuje situaci a záměr pan Dušan Popelka, autor projektu Železná Ruda se mění.

„Odvahy si samozřejmě moc cením a jsem rád za každého, kdo je ochotný přispět k tomu, aby Železnorudsko bylo krásnějším místem a lepším místem pro život.“ reaguje na záměr starosta Železné Rudy Filip Smola.