Pozměňovací návrh Senátu kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat dosavadní limit odpočtu úroků 300.000 korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku se bude vztahovat už jen nový limit 150.000 korun.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. 

Stát na této dani v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. 

Daň zanikne zpětně k letošnímu 31. březnu. Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardním způsobem pro výplatu vratitelného přeplatku, ujistila ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Psali jsme také:

Psali jsme také: 

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti možná Senát vrátí Sněmovně

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Zachovala odpočty úroků

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímce (ODS) i podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však tato část návrhu obsahuje chyby. Podle Vilímce by v konečném důsledku odpočet úroků znemožnily.

Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat limit odpočtu úroků 300 tisíc korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku už jen nový limit 150 tisíc korun.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl Senát.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardní cestou jako přeplatek, informovala ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Psali jsme také: 

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti možná Senát vrátí Sněmovně

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Zachovala odpočty úroků

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Sněmovna při závěrečném schvalování navzdory původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zachovala možnost kupujících odečítat si zaplacené úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 u nově poskytnutých úvěrů na bydlení zrušit. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci. Sněmovní většina ale za podpory části komunistů a dvou sociálních demokratů nakonec podpořila pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara, který odpočty úroků zachoval.

Vilímec však poukazuje na to, že schválený pozměňovací návrh není například provázaný s přechodnými ustanoveními. Návrh také snižuje maximální částku úroků, které je možné si odečíst, z nynějších 300.000 korun na 150.000 korun, ale podle Vilímce by nebylo možné tento odpočet ani uplatnit.

"Je to celé špatně napsané, ale hodně špatně," řekl Vilímec ČTK. Jde podle něj o zásadní legislativní vady, které nelze překlenout výkladem. Návrh, který chce v úterý ve výboru předložit, zachovává schválené parametry, ale napravuje legislativní nedostatky ve schválené podobě předlohy. Část, která ruší daň z nabytí, je naproti tomu podle něj v pořádku.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně financí Schillerová označuje daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát.

Doporuřujeme také: 

Psali jsme také:

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Zachovala odpočty úroků

Zrušení daně z nabytí nemovitosti vrátilo trh na úroveň před krizí

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Jak uvedl hypoteční specialista společnosti Bidli Daniel Horňák, potvrzení zrušení daně z nabytí nemovitostí trh očekával, takže to není žádným překvapením. "Dobrou zprávou je určitě zachování odpočtu úroků hypotéky. Tato možnost je totiž reálně jediným zvýhodněním při pořízení nového bydlení a jejím zrušením by byla znemožněna jakákoliv finanční podpora například pro mladé rodiny," doplnil Horňák.

Podle Martina Březiny ze společnosti Re/Max Alfa již dnes k dani z nabytí nemovitých věcí přistupují zájemci o koupi nemovitosti tak, jako by byla zrušena. "Nemyslím si proto, že by formální zrušení daně vedlo ke skokovému nárůstu zájmu. Naopak, pokud by daň zrušena nebyla, mnoho lidí, kteří si nyní nemovitost koupili, by se dostali do finančních problémů, protože s platbou daně již nepočítají a nejsou na ni připraveni," podotkl Březina.

Ředitel společnosti Bezrealitky Hendrik Meyer uvedl, že rozhodnutí Sněmovny je jednoznačně dobrý krok. Bydlení podle něj patří k základním lidským potřebám a odstraňování bariér na realitním trhu je v této nejisté době záslužné. "Osobně považuji za rozumné i ponechání hypotečních odpočtů. V situaci, kdy většina lidí v Česku stále i přes rostoucí ceny preferuje nákup vlastního bydlení, se jedná o ústupek, který dává smysl. Zvláště když se spolu s očekávaným propadem ekonomiky nejspíš přijde i složitější hospodaření hypotékou zatížených domácností," sdělil Meyer.

Podle jednatele společnosti FérMakléři.cz Jana Boruty zrušení daně z nabytí nemovitých věcí povede k dostupnějšímu bydlení. "Byť by se dalo spekulovat, zda prodávající díky zrušení daně nezkusí zvednout cenu nemovitosti, nepředpokládám, že by to v aktuální situaci nastalo," dodal Boruta.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Schillerová označuje daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát.

Přečtěte si také:

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Zachovala odpočty úroků

Zrušení daně z nabytí nemovitosti vrátilo trh na úroveň před krizí

Návrh prošel nejtěsnější možnou většinou hlasů. Zároveň ale omezuje maximální částku úroků, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, z nynějších 300.000 na 150.000 korun.

Právě vládní záměr od roku 2022 zrušit odpočty úroků se stal terčem kritiky nejen opozičních poslanců, kteří jinak záměr na zrušení daně podporovali. Za zachování odpočtů se přimlouval i poslanec ČSSD a Václav Votava. Argumentoval tím, že jde o výraznou úsporu pro lidi, která může představovat i statisíce korun. Jeho návrh na zachování odpočtů ale Sněmovna nepřijala.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Doporučujeme také:

Psali jsme také:

Zrušení daně z nabytí nemovitosti vrátilo trh na úroveň před krizí

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Vše, co potřebujete vědět o dani z nemovitosti

"Klienti díky vizi neplacení daně uměle protahovali nákup bytů. V současné době se probouzí zájemci o nemovitosti, ale také prodávající. Podle našich odhadů by totiž ceny neměly klesat, ale spíše stagnovat," říká jednatelka společnosti Fincentrum Reality Daňhelová.

Podle Jakuba Hrbáče z Re/Max Plus někteří klienti po podpisu rezervační smlouvy chtěli počkat s podáním na katastr. Klienti se obávali, že by je daňová úleva mohla o pár týdnů minout. "Nyní máme informaci o platnosti, ale stále čekáme, zda zákon vůbec projde. Díky zpětné působnosti se trh odblokoval a klienti jsou již klidnější. Stejná situace je ve všech regionech," sdělil Hrbáč.

Daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco uvedla, že navrhované zrušení daňových odpočtů z úroků hypoték znevýhodní především kupující při prvoprodejích, na kterou se daň nevztahovala. "Z našich zkušeností patří odečet úroků z úvěru od základu daně k poměrně hojně využívaným nástrojům. Poplatníci, kteří si pořídí bydlení v rámci prvoprodeje, daň z nabytí i při stávající úpravě neplatí a nově přijdou o možnost odpočtu úroků z daňového základu. Tím pádem jsou navrhovanou změnou zákona poměrně významně znevýhodněni," uvedla Ivanco.

I  když zákon ještě není schválen, podle oblastního manažera pro Prahu společnosti M&M Reality Jana Martiny však klienti věří, že daň nakonec skutečně zrušena bude. V Praze se aktuálně na inzerovaný byt v žádané lokalitě okamžitě ozývá v průměru osm zájemců, o dva méně, než před zavedením ochranných opatření.

Psali jsme také:

Vláda schválila zrušení daně z nabytí nemovitosti

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Vše, co potřebujete vědět o dani z nemovitosti

Další změna se týká zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Odpočty úroků si bude moci ještě uplatňovat každý kupující, který nabyde nemovitost nejpozději v prosinci 2021. To znamená, že pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně. Cílem opatření je povzbudit trh s nemovitostmi negativně ovlivněný koronavirovou krizí a podpořit dostupnost vlastního bydlení.

Daň z nabytí nemovitosti dnes činí čtyři procenta z kupní ceny a od roku 2016 ji platí kupující. Platí se ze staveb i pozemků. Neplatí se z novostaveb a jsou od ní osvobozeni ti, kteří nemovitost získali v dědictví či darem.

 Psali jsme také:

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Vše, co potřebujete vědět o dani z nemovitosti

Navýšení daně u nemovitosti využilo letos více obcí než loni

Kvůli opatření proti šíření koronaviru nyní nájemné v centru Prahy kleslo řádově o desítky procent. Je to způsobeno především zastavením krátkodobých pronájmů, hlavně přes Airbnb. Počet nabízených bytů k pronájmu v hlavním městě vzrostl místy až o polovinu. Pokles se netýká jen centra metropole.

U koupených bytů, které už by nebyly zatíženy daní z nabytí z nemovitosti,  Schillerová navrhuje zvážit, zda zrušit odečitatelné položky, kdy se odečítají úroky z hypoték. Jako příklad uvedla nemovitost za pět milionů korun. "Kupující si na to vezme čtyřmilionovou hypotéku a hned na začátku musí zaplatit 200.000 korun daň. Když si uplatňuje odečet z hypotéky, při úroku 2,28 procenta, tak si od základu daně první rok odečetl 91.200 korun, a získal 13.200 korun. Pokud splácí hypotéku 30 let, tak získá asi 187.000 korun. My říkáme, ať má hned 200.000 korun," doplnila Schillerová.

Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající a kupující byl v pozici ručitele. "Je to daň, která mi nikdy nedávala smysl. Je potřeba vidět, že tam je daňový výnos asi 13 až 14 miliard ročně. Ale kdy jindy, než teď. Tohle mi dává smysl," dodala ministryně.

Splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů

Schillerová zároveň uvedla, že navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši". Podle ministryně by to nemělo ohrozit banky ani nebankovní poskytovatele úvěrů.

Přečtěte si také:

Vláda promine sankce a posune termíny pro daňové přiznání

Nájemné v centru Prahy kvůli koronaviru kleslo o desítky procent

Fond bydlení kvůli koronaviru sníží splátky nebo je odloží

Přečtěte si na TVarchitect.com:

Přehledně o sérii opatření proti šíření koronaviru a zmírnění jeho dopadu na ekonomiku

Pokud by se účastnici dohodli, že poplatníkem bude převodce, je to v rozporu jak se zákonným opatřením, tak s ust. § 241 zákona č. 280/2009, Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je dohoda o přenesení daňové povinnosti na jinou osobu vůči správci daně neúčinná; převodce by proto musel podávat daňové přiznání jménem nabyvatele (na základě zmocnění), pro něhož je ovšem tento postup rizikový, neboť jakýkoliv chybný postup (opožděné podání daňového přiznání, chybně spočítaná a zaplacená daň apod.) je k jeho tíži (sankce za opožděné podání daňového přiznání či za prodlevu s placením daně apod.). Pokud by daň platil převodce, musel by zaplatit na osobní daňový účet nabyvatele; případné sankce za chybně či pozdě zaplacenou daň by šly opět k tíži nabyvatele, který je poplatníkem daně.

Tato změna v osobě poplatníka daně je i v zájmu účastníků smluv – pokud byl poplatníkem daně převodce a nabyvatel byl ručitelem, neměl by záruku, že daň bude poplatníkem zaplacena. Je-li poplatníkem nabyvatel, vede daňové řízení ve své režii. Převodce není ručitelem, není důvod přenášet placení daně na něj a vystavovat se tak riziku, že daň nebude uhrazena včas či v plné výši.

Penále z prodlení

Výše daně je čtyřprocentní a vypočítává se ze základu daně, která je zaokrouhlena na stokoruny. Základem daně může být kupní cena nebo 75% ze směrné hodnoty. Platbu jste povinni uhradit při podání daňového přiznání a plní funkci zálohy. Zbytek částky vypočítá finanční úřad, který ji porovná s uhrazenou zálohou. Doplatek je pak splatný do 30 dní od doručení platebního výměru. Na ten už nemusíte myslet, finanční úřad vás k zaplacení vyzve. Existuje několik způsobů. jak daň uhradit: převodem z účtu, poštovní poukázkou, hotově na pokladně příslušného finančního úřadu, hotově na pokladně České národní banky nebo prostřednictvím SIPO.

Pokud částku nestíháte uhradit, můžete finanční úřad požádat o odložení termínu či o splátkový kalendář. Ne vždy se však stane, že žádosti vyhoví. Je proto nutné dávat si na termín uhrazení pozor, jelikož vám vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti. Penále podle § 251 daňového řádu v daném případě nevzniká.

Netýká se rodinných domů

Daň z nabytí nemovitostí neplatíte, jestliže se jedná o družstevní byt, družstevní garáž, sklep či komoru. Platba se vás dále netýká, pokud nemovitost začnete užívat nejpozději do pěti let od kolaudace – v tomto případě se jedná například o pozemek nebo právo stavby, jejíž součástí je nová stavba rodinného domu. Podle údajů finanční správy jsou dále od daně osvobozeny bytové jednotky v bytových domech při prvním prodeji nemovitosti, rodinných domů se tato úleva netýká. Podle současné právní úpravy je totiž stavba rodinného domu primárně určena k „rodinnému bydlení“, tj. bydlení zejména jedné rodiny (vícegenerační dům). Proto právní předpisy pro tento druh staveb stanoví odlišné stavebně-technické a další požadavky, na rozdíl od staveb bytových domů, jakožto staveb primárně určených k bydlení více rodin a většinou zcela cizích lidí.

Nově je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci územními samosprávnými celky nebo dobrovolnými svazky obcí, a to vždy, kdy dochází k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku územního samosprávného celku, či dobrovolného svazku obcí. V souvislosti s uvedenou změnou nemají územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí povinnost podávat daňové přiznání.

Několik faktů o nemovitosti

Podat daňové přiznání lze i elektronicky. A to buď přes datovou schránku či agregovaný portál Daňové správy. Pokud chcete formulář odevzdat i přesto osobně, zajděte na podatelnu finančního úřadu.

Jak jej správně vyplnit? Předem musíte znát několik faktů ohledně vaší nemovitosti. Kupříkladu co je to za stavbu, název obce či katastrálního úřadu, kód katastrálního území, číslo popisné nebo evidenční, váš právní vztah ke stavbě (jste vlastníkem, spoluvlastníkem, nájemcem apod.) či výměru zastavěné plochy stavby nebo podlahové plochy jednotky v metrech čtverečních. V případě pozemku se postupuje podobným způsobem – místo zastavěné plochy se zde řeší velikost parcely.

Pokud si stále nevíte rady, níže najdete vše potřebné pohromadě formou odkazů:

Finanční správa

Databáze aktuálních daňových tiskopisů

Psali jsme také:

Vláda odmítla osvobození od daně z nemovitosti!

Podpora bydlení v praxi: Vyšší daně i poplatky

Pro zrušení daně hlasovalo 66 poslanců, zapotřebí jich bylo 82. 

Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající a kupující byl v pozici ručitele.

Zástupce senátorů Raduan Nwelati (ODS) dnes řekl poslancům, že jediným důvodem, proč se tato daň vybírá, je příjem peněz do státního rozpočtu. Uvedl, že pokud by ji Parlament zrušil, letos by to znamenalo výpadek tří až čtyř miliard korun. Daň z nabytí podle něj zcela zbytečně zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení a tím znemožňuje některým lidem, aby si vlastní bydlení pořídili. Jde navíc o zdanění již jednou zdaněných peněz, dodal.

„Já si myslím, že takto salámovou metodou se porcovat státní rozpočet nedá," prohlásila k návrhu na zrušení daně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na diskusi by to podle ní bylo, pokud by šlo o návrh zasazený do konkrétní reformy, která by mohla zrušit některé daňové výjimky související s bydlením.

„Máme možnost zlevnit bydlení, které je enormně drahé," prohlásil poslanec ODS Jan Skopeček. Naproti tomu Roman Onderka (ČSSD) poukazoval na to, že zrušení daně by znamenalo výpadek 13,5 miliardy pro státní rozpočet. Věra Kovářová (STAN) ale prohlásila, že to znamená 13,5 miliardy z peněženek daňových poplatníků. Podle bývalého předsedy rozpočtového výboru a poslance ČSSD Václava Votavy není daň nemravná. Nemravné je ale podle něj to, že ji platí nabyvatel.

Prodávajícím s v domech lépe prodávají bytové jednotky než vlastnický podíl, navíc za tři prodané bytové jednotky může prodávající získat více peněz než za celý dům. Hrubý dopad svého návrhu na státní rozpočet odhadl na 85 až 100 milionů korun ročně.

Zdroj: ČTK

Projednávanou novelu zákonného opatření předložil poslanec ANO Karel Rais a chce v ní osvobodit od daně první úplatný převod bytu v rodinném domě. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům může mít podle předpisů nejvýše tři byty.

Zdroj: ČTK

Dvouprocentní sazba by se vztahovala podle pirátského návrhu na nemovitosti s cenou do čtyř milionů korun. U nemovitostí nad tuto cenu by nabyvatel zaplatil dvě procenta ze čtyř milionů a čtyři procenta z částky nad tuto cenu. Piráti připojili k návrhu řadu dalších podmínek. Daň z nabytí platí kupující, pokud se na obchod nevztahuje osvobození.

"Podle odhadu ministerstva financí by mohlo splňovat podmínky pro sníženou sazbu až zhruba 70 procent nabyvatelů nemovitostí a přijetí návrhu by tak mohlo způsobit pokles inkasa státního rozpočtu v řádech miliard korun ročně," stojí v předběžném stanovisku vlády pro zákonodárce, kteří budou o pirátské předloze rozhodovat. Na dani vybere stát ročně kolem 12 miliard korun.

Pro získání nižší sazby by nabyvatel nesměl podle předlohy vlastnit jinou nemovitost k bydlení, ani v ní mít alespoň poloviční podíl. Nesměl by vlastnit podíl v bytovém družstvu. Kupující by také musel mít v době podání daňového přiznání a placení daně registrováno v dané nemovitosti trvalé bydliště. Naplnění většiny podmínek by ale podle vládních legislativců nemohla finanční správa ověřit. Například evidence podílů v bytových družstvech podle nich vůbec neexistuje, finanční správa také nemůže zjistit, zda nabyvatel nevlastní nemovitost určenou byť i jen částečně k bydlení v zahraničí.

Návrh Pirátů také upravuje osvobození od daně z nabytí u nových nemovitostí. Piráti ho chtějí zúžit pouze na fyzické osoby, které jsou českými občany nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Má to podle nich zabránit obcházení zákona a vyhýbání se dani tím, že firma koupí nemovitost určenou k bydlení a zájemce následně koupí podíl v této firmě.

Zdroj: ČTK