Shrnutí článku v bodech:

• Daň z nemovitosti musí v roce 2026 řešit všichni vlastníci bytů, domů, staveb i pozemků zapsaní v katastru k 1. lednu 2026
• Daňové přiznání se podává pouze při nabytí nové nemovitosti nebo při změnách, které ovlivňují výši daně
• Přiznání je nutné podat nejpozději do 31. ledna 2026
• Daň do 5 000 Kč se platí jednorázově do konce května, vyšší částky lze uhradit ve dvou splátkách
• Výše daně závisí na typu nemovitosti, její velikosti a místních koeficientech obcí
• Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny, ale místní vyhlášky mohou daň navýšit

Co je daň z nemovitosti a koho se týká

Daň z nemovitosti je pravidelná majetková daň, kterou platí všichni vlastníci nemovitých věcí na území České republiky. Týká se bytů, rodinných domů, staveb i pozemků a nerozhoduje přitom, zda nemovitost slouží k vlastnímu bydlení, podnikání nebo je držena jako investice. Klíčový je stav zapsaný v katastru nemovitostí k prvnímu lednu daného roku. Jakékoli změny uskutečněné v průběhu roku se projeví až v následujícím daňovém období.

Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání

Daňové přiznání se nepodává automaticky každý rok. Povinnost vzniká především tehdy, pokud jste nemovitost nabyli v předchozím roce, například koupí, darem nebo dědictvím. Přiznání je nutné podat také v případě, že došlo ke změnám, které mají vliv na výši daně. Typicky se jedná o změnu výměry, druhu pozemku, způsobu využití stavby nebo o přístavbu či nástavbu. Pokud se v majetku nic nezměnilo, finanční úřad zašle pouze informaci o výši daně k úhradě.

Termíny pro rok 2026

Daňové přiznání k dani z nemovitosti za rok 2026 je nutné podat nejpozději do konce ledna. Samotná platba probíhá později. U nižších částek ( do 5 000 Kč ) se daň hradí jednorázově do konce května, u vyšších částek ( nad 5 000 Kč ) je možné využít splátkový režim. Finanční správa zároveň umožňuje elektronické podání na webu Moje daně, které celý proces výrazně zjednodušuje a minimalizuje riziko chyb.

Jak se daň z nemovitosti vypočítává

Výše daně se odvíjí od typu nemovitosti, její velikosti, způsobu využití a místních koeficientů stanovených jednotlivými obcemi. Právě místní koeficienty mohou mít zásadní vliv na výslednou částku. Obce je využívají například k vyššímu zdanění nevyužívaných objektů nebo komerčních staveb. Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny, což znamená, že nedochází k plošnému navyšování daně vlivem inflace.

Co sledovat u změn a územních plánů

Významný dopad na výši daně mohou mít i změny územního plánu. Převod pozemku z orné půdy na stavební parcelu může znamenat skokové zvýšení daňové povinnosti. Stejně tak změna způsobu užívání stavby může daň znatelně ovlivnit. Právě proto je vhodné sledovat nejen vlastní majetkové změny, ale i rozhodnutí obcí, která se mohou do daně promítnout.

Daň z nemovitosti v roce 2026 nepřináší dramatické změny, přesto by ji vlastníci neměli podcenit. Klíčové je hlídat termíny, reagovat na změny v majetku a sledovat místní koeficienty obcí, které mohou daň výrazně ovlivnit. Kdo má přehled a podá přiznání včas, vyhne se zbytečným sankcím a nepříjemným překvapením.

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/jake-faktory-mohou-v-roce-2026-tlacit-ceny-nemovitosti-vzhuru/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/najemni-smlouvy-na-tri-mesice-uz-nejsou-vyjimkou/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/najemne-muze-rust-i-bez-dohody-kdy-ma-pronajimatel-pravo-zdrazit-a-kdy-se-muze-najemnik-branit/]

Dalším důležitým termínem je 31. květen. Do tohoto dne je nutné vyměřenou daň uhradit. Pokud je částka vyšší než 5 000 Kč, je možné si ji rozložit na splátky. Jedna část se platí klasicky do konce května, druhá do konce listopadu stejného roku.

Daňové přiznání je také nutné podat i v případě, pokud jste na nemovitosti dělali stavební úpravy, i třeba pokud jste jen změnili velikost nemovitosti. Přiznání musíte podat i pokud jste nemovitost prodali, darovali či jinak pozbyli. Naopak podávat ho nemusíte, pokud v loni na nemovitosti neproběhla žádná změna.

Přiznání k dani z nemovitosti se podává jen jednou, pokud neproběhne žádná změna, platíte už jen samotnou daň.

Jak přiznání podat

Samotné přiznání je nejjednodušší podat online na portálu Finanční správy. Je zde i přehledný návod na to, jak formulář vyplnit. Možností je ale i klasický papírový formulář. Daň se následně hradí prostřednictvím SIPO, bankovním přev odem, složenkou či osobně.

Pslai jsme také:

• Konec topení plynem do roku 2040
• Blíží se povinná výměna kotlů
• České domácnosti si příští rok připlatí za energie. Připravte si zhruba tisíc korun navíc
• Zařiďte si domácnost s optimální spotřebou energie

Pokud je nemovitá věc ve spoluvlastnictví a jeden ze spoluvlastníků si chce přiznat nemovitou věc ve výši svého spoluvlastnického podílu, musel podat daňové přiznání do 1. února 2021. V případě, že za nemovitou věc ve spoluvlastnictví bude podávat daňové přiznání společný zástupce, může daňové přiznání za celou nemovitou věc podat bez sankce do 1. dubna 2021.

Placení daně pak připadá nejpozději na 31. květen. Finanční správa pošle poplatníkům složenku, nebo jim dá vědět formou hromadných předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Majitelé datových schránek dostanou namísto složenky informace do svých schránek. Poplatníků, kteří platí daň prostřednictvím SIPO, se to netýká.

Finanční správa také doporučuje přihlásit se do poloviny března na finančním úřadě o zařazení do e-mailové komunikace, informace budete dostávat elektronicky a ušetříte tím spoustu času. Více informací ohledně dani z nemovitosti, podání přiznání a platby najdete na stránkách Finanční správy.

Změny se týkají především těch, kteří po roce 2011 pořídili nemovitost určenou k bydlení a pronajímali ji jiným plátcům DPH. Vzhledem k tomu, že nájem se stal automaticky osvobozeným plněním, můžou být pronajímatelé povinni vrátit původně uplatněný nárok na odpočet při koupi nemovitosti, a to ve výši 1/10 původního odpočtu za každý zbývající rok do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně, která u nemovitostí činí 10 let. Pokud pronajímatel pořídil nemovitost, u které uplatnil DPH na vstupu, nemovitost používal pro zdaňovanou ekonomickou činnost a od 1. 1. 2021 musí povinně nájem osvobodit, pak jej čeká za každý rok, počínaje rokem 2021, povinnost vrátit 1/10 uplatněného odpočtu do uplynutí doby 10 let od pořízení. Úprava odpočtu se bude provádět vždy za poslední období daného roku.

Podstatným dopadem je také změna koeficientů. „Povinnost vracet případnou část odpočtu plátce zjistí po výpočtu koeficientu dle § 76 ZDPH. Pokud bude výsledný koeficient 95% a více, majitel nic vracet nemusí,“ říká Iveta Pauková jednatelka Realcare Invest.

Dříve mohli plátci uplatnit u pronájmu nemovitostí pro jiné plátce dobrovolně daň z přidané hodnoty pod podmínkou, že je toto plnění použito pro jejich ekonomickou činnost. V praxi to pro většinu plátců znamenalo především možnost uplatnit si nárok na odpočet při pořízení dnes velmi drahého bydlení. Mnoho investorů tak využilo odpočtu DPH při pořízení bytů nebo rodinných domů, které pronajímali ostatním plátcům za účelem dalšího pronájmu nebo jako kanceláře, sídla, nebo přechodné bydlení pro zaměstnance.

Stát ale přistoupil ke změně, protože prý plátci zneužívali a účelově vytvářeli transakce, kvůli kterým uměle nárokovali DPH. Rozhodujícím kritériem pro posouzení povinného osvobození je stavební určení pronajímané nemovitosti. Tedy ne, za jakým účelem je prostor pronajímán, ale účel, ke kterému byla nemovitost zkolaudována. „Týká se to rodinného domu, obytného prostoru, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část,“ uvádí Pauková.

Z hlediska DPH není nájem nemovitostí osvobozen od DPH v případě krátkodobého pronájmu nemovité věci a poskytnutí ubytovacích služeb či nájmu míst k zaparkování vozidel, je-li pronajímáno samostatně (nikoliv k bytové jednotce).

Stát přiznal obcím zákonem veškerý výnos daně z nemovitostí, který činí zhruba 11 miliard korun ročně, a neměl by si nechávat výhodu, že "obcím za svůj majetek daň nezaplatí, přestože všichni ostatní tuto povinnost mají", přidal se předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec STAN Stanislav Polčák. Paušální osvobození státu vede ke snížení rozpočtových příjmů obecní samosprávy, což je především v dnešní době nežádoucí, dodal.

Osvobození státu od daně z nemovitých věcí vede k nerovným příjmům mezi obcemi, uvedl Valenta. Obce o stejné rozloze a výši koeficientu zdaňovaných pozemků mohou mít rozlišné daňové výnosy jen kvůli tomu, že na území jedné z obcí se nacházejí pozemky či nemovitosti ve vlastnictví státu, upozornil. Stát by měl být podle senátora logicky osvobozen od daní v těch případech, kdy je jejich příjemcem.

Přečtěte si také:

Poslanci definitivně zrušili daň z nabytí nemovitosti

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Zachovala odpočty úroků

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Na dani z nemovitosti finanční úřady loni vybraly 10,93 miliardy korun, předloni to bylo 10,83 miliardy. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.

Konečným termínem pro podání daně z nemovitých věcí je letos pátek 31. ledna. Pokud se poplatník opozdí s podáním daňového přiznání o více než pět pracovních dnů, je předepsána pokuta 0,05 procenta vyměřené daně, nejvýš však pět procent vyměřené daně. Pokuta se přitom počítá až šestý pracovní den po uplynutí lhůty. V případě, že by vypočtená pokuta byla menší než 200 korun, úřad ji nepředepíše.

V případě, že má poplatník zpřístupněnou datovou schránku, musí podat daňové přiznání elektronicky. Dílčí daňové přiznání je možné podat pouze v listinné podobě.

Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. "Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí," upozornila na internetu finanční správa.

Přečtěte si také:

Vše, co potřebujete vědět o dani z nabytí nemovitosti

Vše, co potřebujete vědět o dani z nemovitosti

Pokud jste nemovitost získali teprve letos, tedy v roce 2019, jste povinni podat přiznání k dani z nemovitosti do 31.1.2020. V případě, že jste letos v nemovitosti provedli změny (změna výměru, druhu pozemku, změna v užívání zdanitelné stavby, zvětšení půdorysu a podobně) jste povinni podat přiznání k dani z nemovitosti také. V případě, že chystáte změny na pozemku příští rok, se vás tato skutečnost týká až v roce 2021.

Daň z nemovitých věcí podávají i poplatníci, kteří vlastní více nemovitostí v jednom kraji najednou a některou z nich v roce 2019 prodali. Pokud poplatník prodal jedinou nemovitost v jednom kraji, nemusí podávat daňové přiznání, ale musí finančnímu úřadu do konce ledna prodej nemovitosti oznámit - jedná se o zákon o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. Nejlépe je skutečnost oznámit ihned po převodu nemovité věci, nebo nejpozději do konce roku, ve kterém proběhl převod. Může se totiž stát, že poplatníkovi finanční úřad předepíše daň z nemovitosti, kterou už ale v tu dobu nebude vlastnit.

Jak na daňové přiznání?

Odevzdává se finančnímu úřadu v kraji, kde se nemovitost nachází. Pokud poplatník vlastní vícero nemovitostí, je daňová povinnost spojená do jednoho spisu, který je uložený na jednom územním pracovišti. Posléze se platí společnou platbou a v případě, že poplatník vlastní nemovitosti i v jiném kraji, je povinen podat daňové přiznání v každém kraji zvlášť. Pokud je zároveň vlastníkem datové schránky (jedná se o elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., které je určeno k doručování elektronických dokumentů mezi orgány veřejné moci a fyzickými a právnickými osobami) je povinen podat přiznání – stejně jako oznámení o prodeji nemovitosti – elektronicky. To si poplatník může najít na portálu www.daneelektronicky.cz, kde vyplní formulář, který buď pošle finančnímu úřadu jako datovou zprávu či si vyplněný formulář vytisknout, podepsat a doručit na finanční úřad v papírové formě.

Platit lze i přes SIPO. Je však nutné odevzdat finančnímu úřadu včas Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Pokud poplatník chce této možnosti využít i v roce 2019, musí oznámení odevzdat do konce ledna – jinak bude tímto způsobem platit až další rok. Součástí musí být doklad o přidělení spojovacího čísla SIPO – pokud jej poplatník nemá, může si o něj požádat na poště. Jestli chce skrze SIPO platit i v případě dalších nemovitostí, musí oznámení podat na každém z krajských úřadů zvlášť. Platbu zle provést i skrze e-mail.

Co když se s platbou zpozdím?

S platbou není radno otálet. Do pěti pracovních dnů je opoždění bez sankce – zde pozor, protože do těchto dní se započítává i samotné odeslání platby. Další dny prodlení jsou pod pokutou ve výši 0,05 procenta vyměřené daně. Ta však nesmí být vyšší než tři sta tisíc korun a vyšší než pět procent daně. Poplatníci se sankce nemusí obávat, pokud je výměra daně nižší než v předešlém roce a zapomene ji včas uhradit – v tomto případě se sankce nevypočítává, pokud ji uhradí v rozumné době.

Vzhledem k tomu, že platba jakýchkoliv daní je ošemetné pro spoustu lidí, není na škodu se na nejasnosti zeptat na jakémkoliv finančním či celním úřadu nebo jejich webových stránkách. Abyste pomoc nemuseli bezradně hledat sami, nalezli jsme ji za vás my v redakci. Zde pod těmito odkazy naleznete vše potřebné k tomu, abyste daň z movitých věcí vyřešili snadno a s přehledem:

Zákon o dani z nemovitých věcí

Oznámení o platbě prostřednictvím SIPO

Oznámení o platbě prostřednictvím e-mailu

Pokyny k vyplnění přiznání o dani z nemovitých věcí

Zde naleznete všechny potřebné formuláře pohromadě

Psali jsme také:

Daň z nabytí nemovitosti se bude platit dál

Podpora bydlení v praxi: Vyšší daně i poplatky

"Městské části dlouhodobě volají po tom, aby se daň z nemovitosti zvýšila. My jsme se jim rozhodli vyjít vstříc. Daň z nemovitosti se v Praze neměnila dlouhé roky. Souhlas se zvýšením se nese napříč politickým spektrem," řekl Vyhnánek.

Ze zmíněných 53 radnic jich 33 chce koeficient nastavit výš, než stanoví návrh městské vyhlášky. Dvacítka radnic se spokojí s navrženou výší. Čtyři městské části koeficient nechtějí vůbec měnit.

Radnice mohly zaslat městu v uplynulých týdnech své připomínky. Ty nyní magistrát analyzuje a následně návrh vyhlášky projednají pražští radní. V září by ji měli podle Vyhnánka na svém zasedání projednat zastupitelé hlavního města. Platit by vyhláška měla od příštího roku.

Navýšení daně z nemovitých věcí pomocí místního koeficientu letos podle údajů Generálního finančního ředitelství využilo v ČR 610 obcí, měst a městských částí z celkového počtu zhruba 6260 obcí. Loni využilo navýšení místního koeficientu o dvě obce méně. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009.

Zdroj: ČTK

„Je pravda, že tady byla řadu let nesmyslná úprava, kdy byli znevýhodněny proti produkčním plochám krajinotvorné prvky, jako jsou remízky, meze, stromořadí," řekl Brabec. Zemědělci tak nebyli motivováni k jejich udržování či zakládání.

Vláda ale nesouhlasí s tím, že poslanecký návrh počítá také s daňovým zvýhodněním produkčních ploch, například rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb nebo hospodářských lesů. "Tam se ekonomická stránka upřednostňuje té ekologické, podle našeho názoru to jde proti smyslu předkladatele," poznamenal ministr už před jednáním kabinetu.

V případě širšího osvobození od daně u remízků a podobných prvků argumentují předkladatelé hlavně jejich přínosy pro zadržování vody v krajině nebo bránění erozi půdy. Poukazují však na to, že se z nich musí platit daň, zatímco u stejných věcí na orné půdě nebo na travním porostu nikoli.

Vládní daňový balíček podpořila Sněmovna v úvodním kole na minulé schůzi. Předloha má zjednodušit a upřesnit podmínky, za nichž budou osvobozeny od daně významné krajinné prvky, například větrolamy nebo remízky. Navrhuje osvobodit příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce, a to bez ohledu na to, zda jsou zaneseny v evidenci registru půdy.

Zdroj: ČTK

Daň z rezidenčních nemovitostí se počítá podle zastavěných metrů, zvlášť se daní pozemky. Roli hraje několik koeficientů, kterými se základ daně násobí. Místní koeficient platí pro celé město, nyní je stanoven na nejnižší hodnotu jedna a vedení města ho plánuje zvýšit na stupeň dva.

Městské části by také měly dostat možnost určit si samy velikostní koeficient, který bude v základní variantě nastaven na 2,5 a radnice jej budou moci nastavit mezi stupně dva a pět. Nyní je tento koeficient v celé metropoli nastaven na nejvyšší hodnotu pět. Ve výsledku tak bude mít každá radnice možnost daň snížit nebo zvýšit podle toho, jaký koeficient zvolí.

Komerční koeficient, který ovlivňuje výši daně u komerčních nemovitostí, zůstane podle návrhu vyhlášky na stávající hodnotě 1,5. S ohledem na navrhované zavedení místního koeficientu se u tohoto druhu nemovitostí zvýší daň zhruba na dvojnásobek, protože zvýšení nebude kompenzovat snížení velikostního koeficientu, jako v případě rezidenčních nemovitostí.

Praha 8 s návrhem souhlasí a plánuje nechat velikostní koeficient na hodnotě pět, což bude při zavedení místního koeficientu znamenat zdvojnásobení daně nejen pro komerční nemovitosti, ale i pro obytné budovy.

Zvýšení daně pro rezidenty plánuje třetí městská část. "Praha 3 je centrální městská část, kde se za posledních osm let zvýšily ceny bytů až o 100 procent, ale daň z nemovitosti zůstala na stejné úrovni. S ohledem na to, že daň z nemovitosti je ze 100 procent příjmem městské části, je logické, že se zvýšením nejen cen bytů, ale také služeb, které městská část platí pro občany ze svého rozpočtu (údržba parků, úklid, bezpečnost), je třeba zvýšit i příjem rozpočtu městské části," uvedl radní Pavel Dobeš (za TOP 09/STAN). Dodal, že zvýšení daně bude představovat motivaci pro majitele prázdných bytů k tomu je pronajmout.

Zdroj: ČTK

Bohužel spíše se dočkáme pravého opaku, tedy jejího dalšího zvyšování. Tyto peníze totiž jdou přímo do rozpočtu obce, na jejímž území se daná nemovitost nachází. Radnice navíc mohou její výši samy ovlivňovat a zvyšovat si tak vlastní příjmy, což nezřídka také dělají. Každoročně místní koeficient využívaný k výpočtu této daně zvýší zhruba desetina měst a obcí.

Dlouhodobě se o to snaží také starostové pražských městských částí, kteří v tomto smyslu už několik let tlačí na vedení magistrátu. To jediné může koeficient měnit. Zatímco dříve byly tyto hlasy často nevyslyšeny, nyní by mohly padnout na úrodnou půdu. Týdeník Respekt napsal, že by se daň z nemovitosti v Praze mohla zvýšit na dvojnásobek. Ale prý až po blížících se eurovolbách.

Daň z nemovitosti obtěžuje stovky tisíc domácností, které musí každým rokem zjišťovat, kolik mají vlastně platit. Systém této daně je netransparentní, protože se může každý rok měnit podle libovůle místní radnice.

Autor: RNDr. Evžen Korec, CSc.

Povinnost odvést státu, respektive příslušné obci, určitý podíl mají všichni, kteří v uplynulém roce získali pozemek, stavbu či bytovou nebo nebytovou jednotku. Přiznat se k dani musí také všichni, kdo stávající nemovitost rozšířili přístavbou nebo měnili výměru pozemků. Týká se tak stovek tisíc domácností.

Už v minulosti lidé opakovaně volali po zrušení této daně. Fakticky jde o dvojí zdanění. Stát totiž daní majetek, který si jeho občan pořídil z příjmů, které už zdaněny byly. A to už vůbec nemluvíme o dani z nabytí nemovité věci (pokud jde o starší dům či byt). Majitel nemovitosti, který ji dále pronajímá, musí platit také daň z příjmu z tohoto pronájmu. Jednu věc tak stát daní hned několikrát.

Neposledním argumentem pro zrušení této daně je její neefektivnost. Pro stát je její výběr v podstatě čistou ztrátou. Zatím poslední velké měření efektivnosti českého daňového systému totiž ukázalo, že se náklady na výběr daně pohybují kolem deseti procent. To představuje zhruba jednu miliardu korun, které musí stát vynaložit. Protože je ale výnos považován za čistý příjem obce, kde nemovitost leží, státu tyto náklady nikdo nekompenzuje. I kdyby tomu tak bylo, byla by tato daň zbytečná. Za efektivní se totiž považuje pouze taková daň, u které vyvolané náklady nepřesáhnou pět procent. Ani obce na zrušení této daně příliš tratit nebudou. Ročně totiž hospodaří s celkovými příjmy kolem 275 miliard korun, jednotky miliard z nemovitostní daně z toho jsou v podstatě drobné.

Autor: RNDr. Evžen Korec, CSc., EKOSPOL