Permakultura je založena na zcela racionálním přístupu. Nejde tedy o žádný módní trend ale o efektivní zahradničení, které využívá tradiční zákony přírody.
Permakulturní zahrada má několik výhod. Jednou z nich je to, že čím více jste v její realizaci úspěšnější, tím méně energie v delším časovém horizontu bude třeba do údržby zahrady vkládat. Jde o to, aby bez použití chemie zahrada přinášela užitek ekosystému, ale i lidem. Čím se však velmi liší od tradiční upravené zahrady je estetické hledisko. V počátečních stádiích zahrada totiž vypadá trošku jako divočina, ale postupem času se můžete propracovat k zahradě působící velmi upraveně.
Co je permakulturní zahrada?
Tato zahrada je založena na konceptu trvalé udržitelnosti a samostatnosti s obnovujícím se systémem bez zásahů, jako jsou například postřiky či plení. Tento druh zahrady má také za cíl celoročně uživit celou rodinu.
Na chemii a plení zapomeňte!
Užitková část zahrady by měla své majitele zásobovat výživnými a zdravými plody, proto je žádoucí nepoužívat žádné chemické přípravky, které by ovoce a zeleninu jakkoliv zatížily. Úroda skvěle voní, chutná a je zdravá. Předpokladem je také nezatížená půda, která dříve nebyla kontaminovaná. S chorobami a škůdci zde musíme počítat a něco jim dát obětí. Slimáky je dobré prostě sbírat, jelikož při přemnožení po nich nezbude téměř co ke sklizni. V bezchemické zahradě se časem vytvoří rovnováha, kterou budete podporovat například hnojením bylinnými jíchami. Maximálně můžete sáhnout po prostředcích biologické ochrany. Ta je založena na různých organismech, které se živí škůdci. Jakmile škůdci zmizí, zmizí i ony, nebo prostě uhynou na nedostatek potravy.
Výsadbám není potřeba se příliš věnovat, plevel totiž nevadí, často se používají mulče a zhuštěná výsadba plevel přirozeně eliminuje. Mulč najdeme na záhonech okrasných, bylinkových i zeleninových. Samozřejmě se ale používá pouze taková mulč, která má ekologický charakter.
Jak správně mulčovat
Pro mulčování se v permakulturních zahradách nepoužívá kůra z jehličnanů, ale sláma a najemno posečená tráva stejně jako seno a případně i kamenná drť. Využít se dá i samotný plevel, který přispívá půdě svými živinami. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, nezapomeňte na to, že plevel je dobré umístit kořeny vzhůru.
Nepořádek a žádné sekání
U permakulturních zahrad musíte počítat s tím, že v prvních letech rozhodně nepůjde o nic extra hezkého. Typický je jakýsi nepořádek. I v této zahradě se ale přemýšlí a plánuje dopředu. Můžeme zde najít krásně kvetoucí rostliny, záleží ale na jejich skladbě. Rozhodně se rozlučte se sekáním trávy a přesnými liniemi. Zastoupeny jsou květnaté louky a přirozené trávníky. Dále zde najdeme vyvýšené záhony, bylinkové záhony, ale i vodní prvky. Permakulturní zahrady jsou v maximální možné míře užitkové, jelikož mají za cíl poskytnout takto hospodařícím rodinám většinu potravin, které potřebují po celý rok, tedy těch rostlinných. Je dobré předem promyslet skladbu rostlin. Rozhodně volte takové, které si navzájem nepřekáží, ale pomáhají, či čerpají z půdy rozdílné poměry živin. Jedny potřebují hlavně dusík, jiným stačí dusíku méně, ale vyžadují více jiných prvků.
Maximální využití
Klíčem k maximálnímu využití pěstebních ploch je důsledné plánování. Co se týká zeleninových a bylinkových záhonů, vyvýšené záhony obsahují velké množství živin a rozkládající se rostlinné hmoty. Vkládat do nich můžete i větve a kmeny stromů, které absorbují vodu a v období sucha ji rostlinám vydají. Je též dobré obložit vyvýšené záhony smrkovými fošnami, které vodu absorbují a zamezují jejímu stékání do pěšin.
Také platí, že v naprosté většině dobře založených permakulturních zahrad vůbec nemusíte zalévat. Pokud je ale zálivka třeba, obzvláště u mladých rostlin, používejte výhradně dešťovku. Tu lze hromadit v podzemních jímkách či jakýchkoliv nadzemních nádobách.
V žádném případě si ale nepleťme pojem permakultura s pojmem přírodní zahrada. V přírodních zahradách jde o co největší návaznost na okolní přírodu a užitná funkce jde stranou.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Architektem navržená zahrada s názvem „Lesní zahrada pro kamaráda“
Také už se nemůžete dočkat jara a už plánujete, jak letos zkrášlíte vaši zahradu? Pokud se chystáte vrhnout na razantnější zásahy, určitě je dobré k práci přizvat odborníka, nejlépe pak zahradního architekta. Ten vám poradí, kterým chybám se vyhnout, co všechno bychom měli předem zvážit a kde hledat inspiraci. Navíc poradí i s tím, co zvládneme vlastními silami a kdy je lépe nechat zásahy na něm. My jsme se na jednu zahradu nedaleko Prahy vydali s architektem Ferdinandem Lefflerem.
[https://www.tvbydleni.cz/clanek/udelejte-si-z-vasi-zahrady-misto-plne-zivota/]
Mohlo by vás zajímat
Exteriér
Proč pěstovat medonosné rostliny v našich zahradách?
Hmyzu ubývá, zahrádkáři ovšem dobře vědí, že bez včel by se nedočkali pořádné úrody – sklizeň ovoce i zeleniny je na nich závislá víc, než se zdá. Medonosné rostliny v zahradě poskytnou včelám, motýlům a dalšímu potřebnému hmyzu pastvu v období, kdy přestanou kvést ovocné dřeviny. Medonosné rostliny navíc udělají na vaší zahradě velkou parádu.
