Dlouhodobé vystavení hluku může mít negativní dopad na naši psychiku

Aktuality

1. 12. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová, Foto: Pixabay

#hluk #zdravý domov #česká rada pro šetrné budovy

další

skrýt

Sdílet na facebook twitter

Podrážděnost, špatná nálada a únava. To jsou rizika, která nám hrozí, pokud se dlouhodobě pohybujeme v prostředí, kde nemáme klid na práci nebo relaxaci. V kancelářských budovách nebo školských zařízení se už s tématem zdravého vnitřního prostředí pracuje, cílem projektu Zdravý domov je přesunout tuto otázku i do našich domácností.

„Řešení hluku v bytě je složité, velmi často vyžaduje stavební zásah. Přesto je akustická kvalita pro bydlení velmi zásadní a představuje jeden z pilířů zdravého domova,“ vysvětluje Simona Kalvoda, ředitelka České rady pro šetrné budovy, která na řešená otázky zdravého prostředí v budovách dlouhodobě upozorňuje.

V době koronavirové krize proto odstartovala kampaň, která se zabývá návrhy drobných úprav, které zvládne každý z nás.

„To, že jsme v nějaké větší hlukové expozici, se může projevit tím, že cítíme větší únavu, podrážděnost, agresivitu. Pokud jsme hluku navíc vystaveni dlouhodobě, pak nám může způsobit i vážnější zdravotní problémy a v takové situaci už je nutno v domácnosti přistoupit k řešení ať již jednoduchému nebo invazivnějšímu, v podobě stavebního zásahu,“ řekl Petr Valeš ze společnosti JRD.

Když se nevíte rady, přizvěte odborníka

Každý vnímá intenzitu hluku jinak. Co nemusí rušit nás, představuje pro druhé nepřekonatelný problém. Pokud se ve svém domě či bytě necítíme dobře a máme dojem, že na tom nese vinu hlavně hluk, je dobré najmout si odborníka, který provede takzvaný akustický audit a navrhne možná řešení. A to ať už se jedná o hluk zvenčí nebo od sousedů nad vámi.

Když se vám nechce volat odborníka, můžete zkusit mobilní aplikace. „Běžná hladina hluku, do které bychom se měli vejít, abychom hluk v podstatě nevnímali jako problém, je na úrovni 30 dB v noci a až 40 dB ve dne,“ uvádí Vojtěch Podval z CPI Property Group.

V centru měst je nejčastějším zdrojem hluku doprava případně probíhající výstavba v blízkém okolí. V tomto případě je možné zdroje hluku odclonit kvalitní fasádou a dobře zvolenými okny.

„Složitější je ochrana proti vnitřním zdrojům hluku. Je jich totiž celá řada a šíří se nejen vzduchem, ale i konstrukcí budovy,“ poznamenal Podval. Mezi to můžeme řadit dupajícího souseda nebo, že se staneme nezvanými účastníky debaty se spolubydlícími přes zeď. Častým problémem je také například špatně zabudovaná vana, kdy od sousedů slyšíte každé šplouchnutí.

Hluk se musí řešit už v projektu

Ideálním řešením je vše naplánovat už v samotném projektu. V praxi by to například znamenalo, že u bytových domů, kde máme v jednom bytě ložnici, by neměl architekt ve vedlejší jednotce přes stěnu navrhnout koupelnu. Podobně by se měla řešit i celková orientace budovy v případě, kdy staví u rušné silnice. Dobré akustické podmínky lze zaručit v panelovém i cihlovým domě.

„Je to vždy o tloušťce a volbě materiálu, nelze tedy snadno říct, která z konstrukcí bytových domů je s ohledem na hluk vhodnější,“ dodává Valeš.

Pokud chcete mít doma nebo v kanceláři zdravé vnitřní prostředí, je dobré se zaměřit i na další aspekty jako jsou světelné podmínky a kvalita vzduchu. Pokud pracujete u stolu s počítačem, je dobré také myslet na ergonomii a v neposlední řadě také na prospěšné interiérové rostliny. Více se můžete dozvědět přímo na stránkách projektu zdravydomov.cz