Daň z nemovitosti patří k povinnostem, které se sice řeší jen jednou ročně, ale i drobná chyba může znamenat zbytečné komplikace. Rok 2026 nepřináší zásadní legislativní obrat, přesto je dobré mít jasno v tom, kdo musí podat přiznání, do kdy zaplatit a na co si dát pozor při změnách vlastnictví nebo využití nemovitosti.
Shrnutí článku v bodech:
• Daň z nemovitosti musí v roce 2026 řešit všichni vlastníci bytů, domů, staveb i pozemků zapsaní v katastru k 1. lednu 2026
• Daňové přiznání se podává pouze při nabytí nové nemovitosti nebo při změnách, které ovlivňují výši daně
• Přiznání je nutné podat nejpozději do 31. ledna 2026
• Daň do 5 000 Kč se platí jednorázově do konce května, vyšší částky lze uhradit ve dvou splátkách
• Výše daně závisí na typu nemovitosti, její velikosti a místních koeficientech obcí
• Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny, ale místní vyhlášky mohou daň navýšit
Daň z nemovitosti je pravidelná majetková daň, kterou platí všichni vlastníci nemovitých věcí na území České republiky. Týká se bytů, rodinných domů, staveb i pozemků a nerozhoduje přitom, zda nemovitost slouží k vlastnímu bydlení, podnikání nebo je držena jako investice. Klíčový je stav zapsaný v katastru nemovitostí k prvnímu lednu daného roku. Jakékoli změny uskutečněné v průběhu roku se projeví až v následujícím daňovém období.
Daňové přiznání se nepodává automaticky každý rok. Povinnost vzniká především tehdy, pokud jste nemovitost nabyli v předchozím roce, například koupí, darem nebo dědictvím. Přiznání je nutné podat také v případě, že došlo ke změnám, které mají vliv na výši daně. Typicky se jedná o změnu výměry, druhu pozemku, způsobu využití stavby nebo o přístavbu či nástavbu. Pokud se v majetku nic nezměnilo, finanční úřad zašle pouze informaci o výši daně k úhradě.
Daňové přiznání k dani z nemovitosti za rok 2026 je nutné podat nejpozději do konce ledna. Samotná platba probíhá později. U nižších částek ( do 5 000 Kč ) se daň hradí jednorázově do konce května, u vyšších částek ( nad 5 000 Kč ) je možné využít splátkový režim. Finanční správa zároveň umožňuje elektronické podání na webu Moje daně, které celý proces výrazně zjednodušuje a minimalizuje riziko chyb.
Výše daně se odvíjí od typu nemovitosti, její velikosti, způsobu využití a místních koeficientů stanovených jednotlivými obcemi. Právě místní koeficienty mohou mít zásadní vliv na výslednou částku. Obce je využívají například k vyššímu zdanění nevyužívaných objektů nebo komerčních staveb. Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny, což znamená, že nedochází k plošnému navyšování daně vlivem inflace.
Významný dopad na výši daně mohou mít i změny územního plánu. Převod pozemku z orné půdy na stavební parcelu může znamenat skokové zvýšení daňové povinnosti. Stejně tak změna způsobu užívání stavby může daň znatelně ovlivnit. Právě proto je vhodné sledovat nejen vlastní majetkové změny, ale i rozhodnutí obcí, která se mohou do daně promítnout.
Daň z nemovitosti v roce 2026 nepřináší dramatické změny, přesto by ji vlastníci neměli podcenit. Klíčové je hlídat termíny, reagovat na změny v majetku a sledovat místní koeficienty obcí, které mohou daň výrazně ovlivnit. Kdo má přehled a podá přiznání včas, vyhne se zbytečným sankcím a nepříjemným překvapením.
Začátek roku 2026 otevírá otázku dalšího vývoje cen nemovitostí. Realitní trh vstupuje do nového roku po období oživení, ale zároveň s řadou přetrvávajících problémů. Odborníci se shodují, že existuje několik faktorů, které mohou vytvářet tlak na růst cen. Zda se tyto předpoklady skutečně promítnou do reality, ukáže až vývoj v dalších měsících.
Nájemní bydlení v Česku prochází tichou, ale zásadní proměnou. Stále častěji se objevují nájemní smlouvy uzavírané jen na několik měsíců, někdy dokonce na jeden. Tento trend přináší větší flexibilitu pro majitele bytů, ale zároveň zvyšuje nejistotu nájemníků. Jaké dopady má rozmach krátkodobých smluv a proč se o nich začíná mluvit i na úrovni státu?
Zvýšení nájemného dokáže nepříjemně překvapit a někdy k tomu stačí jediný e mail od pronajímatele. Ne každé zdražení je ale automaticky v pořádku. Český zákon jasně stanovuje, kdy může majitel bytu nájem zvýšit jednostranně, jaké limity musí dodržet a kdy má nájemník právo se bránit. Přehledně vysvětlujeme, jaká pravidla platí, na co si dát pozor v nájemní smlouvě a jak postupovat, pokud se zvýšením nesouhlasíte.
