Přestože mají Pražané nejvyšší mzdy v České republice, lidé žijící sami jsou na tom v metropoli ekonomicky nejhůře ze všech krajů. Největší část příjmů totiž spolknou náklady na bydlení a energie. Podle nové analýzy zůstane single člověku v Praze po zaplacení běžných měsíčních nákladů necelých sedm tisíc korun.
Shrnutí článku v bodech:
Praha dlouhodobě vede žebříček mezd. Medián hrubé mzdy zde dosahuje téměř 50 tisíc korun, zároveň ale hlavní město vykazuje největší rozdíly v odměňování v celé zemi.
Zásadní problém představují především náklady na bydlení. Modelový nájem bytu o velikosti 65 m² vychází v Praze v průměru na 28 600 korun měsíčně, což představuje zhruba 74 % čisté mediánové mzdy.
Po započtení nájmu a energií zůstane člověku žijícímu samostatně v Praze přibližně 6 919 korun měsíčně na další výdaje. Jde o nejnižší hodnotu ze všech krajů České republiky.
Naopak nejlépe podle analýzy vychází Ústecký kraj, kde single člověku po zaplacení bydlení zůstává více než 15 tisíc korun měsíčně. Dobře si vedou také Moravskoslezský kraj nebo Vysočina, kde jsou výrazně nižší náklady na bydlení při relativně solidních příjmech.
Podle analýzy se může situace v Praze dále zhoršovat. Ceny bytů i nájmů rostou rychleji než mzdy a vlastní bydlení je pro jednotlivce stále hůře dosažitelné.
Právě vysoké náklady na bydlení tak stále více ovlivňují reálnou životní úroveň lidí ve velkých městech a stávají se jedním z nejdůležitějších témat současného bydlení.
Analýza ukazuje, že samotná výše mzdy dnes už nevypovídá o skutečné kvalitě života. Pro jednotlivce hrají stále větší roli hlavně náklady na bydlení, energie a celková dostupnost nájemních bytů. A právě v Praze je tento rozdíl mezi příjmy a reálnými životními náklady aktuálně nejvýraznější.
Společné bydlení často působí jako začátek společné budoucnosti. Jenže ve chvíli, kdy jeden partner vlastní byt a druhý mu roky přispívá na hypotéku, může po rozchodu přijít velmi nepříjemné vystřízlivění. Bez smlouvy, podílu v katastru nebo jasné dohody totiž nemusí mít druhý partner na nemovitost vůbec žádný nárok. A právě na tento problém upozorňuje stále častěji i právní praxe.
Rostoucí ceny nemovitostí, drahé hypotéky i nedostatek dostupného bydlení nutí stále více Čechů hledat alternativní cesty k vlastnímu domovu. Jedním z výrazných trendů posledních let se stává trvalé bydlení na chatách a chalupách. To, co bylo dříve spojováno hlavně s víkendovou rekreací, dnes pro mnoho lidí představuje dostupnější a klidnější způsob života.
Program Nová zelená úsporám vstupuje do nové etapy. Stát nově nabídne běžným domácnostem bezúročné úvěry, u kterých zaplatí veškeré úroky i poplatky spojené s financováním. Přímé dotace zůstanou především pro seniory, invalidní důchodce a další domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Nové podmínky mají platit od 25. června 2026.
