Skleník je tradiční doplněk českých zahrad, který se opět dostává do módy

Aktuality

19. 3. 2023 / Autor: Štěpánka Šulanová

#zahrada #skleník #polykarbonát

další

skrýt

Sdílet na facebook twitter

Skleníky známe především ze zahrad našich rodičů. A přesto, že se využívají především k pěstování zeleniny, pořídit si je můžeme i jako místo k odpočinku, jako pracovní kout, venkovní jídelnu, či náhradní altán. Vrhnout se můžete i na pěstování tropických rostlin nebo těch, které získávají vláhu ze vzduchu. Máme pro vás několik zajímavých rad a tipů, pokud si hodláte skleník pořídit.

Stále více lidí se přiklání k soběstačnosti a k pěstování vlastní zeleniny. Ve skleníku si můžete při nízkých nákladech vypěstovat vlastní ovoce a zeleninu, navíc máte jistotu, že jsou plody opravdu čerstvé a bez chemie. Aby vás pěstování bavilo, je dobré pořídit si skleník, díky němuž se pak nemusíte bát silného mrazu, či naopak nadměrného slunečního žáru. Skleník poskytne rostlinám ochranu před sluncem, mrazem i krupobitím a zajistí dostatečnou tepelnou izolaci a dobrou propustnost světla, takže můžete rostliny pěstovat bez obav po celý rok. Prodloužíte tak vegetační sezónu a zároveň plodiny uchráníte před výkyvy počasí.

Ještě než začnete se sháněním skleníku, dobře si rozmyslete, jaké rostliny v něm hodláte pěstovat. Na saláty, ředkvičky, kedlubny a další zeleninu držící se při zemi vám může stačit i takzvaný mini skleník. Což je vlastně polykarbonátové pařeniště, obvykle delší a širší než vyšší. Jiné nároky pak budou mít rajčata, papriky nebo třeba salátové okurky.

Důležité je také promyslet, zda bude mít váš skleník obloukovou, či sedlovou střechu. Pokud si hodláte pořídit klasickou velikostní variantu, pak by měl mít skleník minimálně 2 metry. Moderní obloukové varianty mají ve své výbavě oblá střešní okna i možnost automatického elektrického větrání skleníku.

I když skleníku dalo jméno sklo, dnes už se doporučují spíše dutinkové polykarbonátové desky. Mají mnohem lepší tepelně-izolační i fyzikální vlastnosti. Také montáž a manipulace je jednodušší. Nevýhodami pak může být zanesení skleníku řasami a menší propustnost světla. Pokud budete vybírat skleník z polykarbonátu, desky by měly mít optimální tloušťku 4–6 mm. Dokážou odolat výkyvům počasí a zatížení sněhem.

Pokud se rozhodnete pro sklo, i to má své plusy a mínusy. Sklo má při výrobě skleníků dlouhou tradici. Kromě toho má také vyšší hmotnost než polykarbonát, konstrukce skleníku je zpravidla robustnější a jejich životnost se počítá v desítkách let. Nevýhodou je pak to, že sklo nedokáže zadržovat teplo tak efektivně jako polykarbonát. Dalším mínusem je pak možnost zranění při pádu, či řádění přírody. Řešením může být také nekalené sklo, to má oproti běžnému sklu až 5× větší odolnost a při rozbití se rozpadne do malých neostrých krychliček.

Pro stavbu skleníku si připravte na zahradě terén, případně si nechte vyzdít nebo vybetonovat základy pod skleník a jeho výrobu raději nechte na odborné firmě. Například skleníky ze skla se neobejdou bez betonových základů, které je potřeba mít připravené ještě před montáží.

Další otázkou je skleníková konstrukce. Používá se několik druhů profilů. Lze sehnat hliníkové, pozinkované, či jeklové konstrukce. Nejčastější jsou hliníkové profily. Jejich výhodou je nižší hmotnost, tvárnost a jednoduchá manipulace. Tato konstrukce ovšem není vhodná do náročnějších klimatických podmínek. Například na hory se hodí spíše ocelová konstrukce. Ta je oproti hliníku robustnější a odolnější.

Některé skleníky lze využít i jako zimní zahradu, kam můžete umístit přez zimu rostliny. S pomocí přímotopu zde můžete strávit příjemné podzimní chvíle a vytvořit si zde můžete i malou džungli. Ve skleníku lze pěstovat exotické rostliny, kaktusy a sukulenty. Místo lze využít i jako zázemí pro příjemné letní večery.

Psali jsme také: