Zateplování budov by mohlo být podle výrobců levnější, kdyby se vrátil stav před rok 2016. Tehdy se totiž požární norma, která upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách, změnila. Aktuálně musí stavebníci využívat izolant z minerální vlny, což je podle sdružení EPS výrazně dražší v porovnání s levnější variantou z pěnového polystyrenu.
Nejnovější studie a zkoušky totiž prokázaly, že aktuální požadavky normy jsou zbytečně přísné a na požární bezpečnost budov nemají očekávaný vliv. Podle odborníků by mohly navrhované změny ušetřit minimálně jednu, dokonce až dvě miliardy korun ročně při zajištění stejných úspor energií a při zachování potřebné míry požární bezpečnosti.
Zdroj: EPS
Sdružení EPS, zastupující výrobce proto navrhuje tři jednoduché změny této normy:
- zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),
- zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny o šířce 90 cm (viz obr. 2) a nahradit je šířkou 20 cm,
- připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou (viz obr. 3).
Pokud se podíváme na celoevropské srovnání, zjistíme, že ve většině zemí je povoleno kombinovat jednotlivé materiály na fasádách. Všechny evropské země kromě ČR mají také předepsanou šířku požárních bariér pouze na 200 mm.
„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov. „Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.
Náklady na bydlení je třeba snižovat, ne zvyšovat
V této turbulentní době vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Podle sdružení EPS ale vždy třeba vytvářet novou legislativu, mnohdy stačí upravit tu stávající, když neúměrně zatěžuje spotřebitele. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně. Tento odhad vychází z následující kalkulace:
- průměrně se u nás ročně zateplí 15 milionů m2 (vnější tepelně-izolační systémy ETICS),
- změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m2,
- průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z polystyrenu vyšší o 500 – 680 Kč za m2,
- spodní hranice možné úspory tak činí 1.125.000.000 Kč (2.250.000 m2 x 500 Kč).
„Naše požární normy jsou na vysoké úrovni, staví se zde kvalitně a bezpečně. V tomto případě jsme ale zašli zbytečně daleko. Popisované povinné prvky požární bezpečnost již dále nezvyšují, stavebníkům jen komplikují život a stojí miliardy“, říká předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene a pokračuje: „navrhovaná změna zároveň nikomu nebere možnost tyto prvky z minerální vlny nadále používat, pouze odstraňuje jejich povinnost a ponechává lidem svobodnou volbu, jaký materiál na zateplení zvolí“.
Návrh na změnu normy předložilo Sdružení EPS ČR České agentuře pro standardizaci, která za tvorbu a správu technických norem odpovídá. Na ní nyní záleží další postup.
Mohlo by vás zajímat
Téma
Stavba obvodových stěn pro nízkoenergetické a pasivní domy. Podívejte se na stavebnicový systém s izolací v jednom.
Výstavba energeticky úsporných domů roste rok od roku. Na stavby nízkoenergetických a pasivních domů se používají materiály, které vyhovují požadavkům na nízkou, či dokonce nulovou spotřebu energie. Jednak se využívají na stavební konstrukci, ale také při izolaci domu. Pokud se chystáte takový dům stavět, možností je systém, který vám zaručí, že jak konstrukci, tak izolaci budete mít 2v1.
Mohlo by vás zajímat
Téma
Stavebnicový systém obvodových stěn z polystyrenu. Jak probíhá stavba do patra?
Pokud jste dospěli k rozhodnutí postavit si vlastní dům, určitě řešíte otázku, jaký zvolit materiál pro stavbu. Zda bude lepší stavět z cihel, ze dřeva, či polystyrenu. Ano i to je možné. Polystyren má mnoho využití, a to dokonce i pro stavbu obvodových stěn. Systém Maxplus od společnosti IZOPOL Dvořád s.r.o. představuje vhodný stavební materiál, ze kterého vytvoříte obvodové stěny, které jsou zároveň i izolované.
Mohlo by vás zajímat
Téma
Stavba obvodových stěn z polystyrenu. Co k realizaci budeme potřebovat?
Unikátní stavební systém Maxplus je založený na systému ztraceného bednění s oboustrannou izolací. Využívá skládané tvárnice z expandovaného pěnového polystyrenu, které lze libovolně kombinovat do požadované úrovně izolace. Skládačka se jistí železnou armaturou a ve finále se vylije betonem. Systém je také velmi variabilní.
Mohlo by vás zajímat
Materiály a technologie
Speciální stavební systém jako první krok ke stavbě domu s minimálními náklady
Chystáte se stavět a chcete, aby se váš dům v budoucnu choval ekonomicky? Řešením může být lehký a přesný materiál založený na systému ztraceného bednění. Jedná se o polystyrenové tvarovky vylévané betonem, takže stavíte a izolujete v jednom kroku. Konstrukce s označením Maxplus od společnosti IZOPOL Dvořák s.r.o. je velmi odolná, má minimální tepelné ztráty a díky štíhlé konstrukci navíc získáte i prostor navíc.
