Živý plot je velmi oblíbeným způsobem, jak schovat zahradu před pohledy kolemjdoucích a sousedů i před ostrým sluncem. Jedná se přirozenou součástí zahrad. Živý plot také zútulňuje prostředí, snižuje hlučnost a prašnost a zlepšuje mikroklima. Před založením živého plotu je důležitý správný výběr dřevin, které jsou pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického i estetického hlediska.
Volba živého plotu je ovlivněna lokalitou, jejím charakterem, výsadbou na konkrétním pozemku, který chceme oplotit a okolní výsadbou, ale i konkrétními budovami na pozemku, jejich architekturou, vzhledem a účelem. Důležitý je také správný výběr druhů dřevin podle klimatického pásma, množství světla, vlhkosti a typu půdy.
Živé ploty mohou být tvarované – pravidelně stříhané do konkrétních tvarů a nebo volně rostoucí. Dále se živé ploty rozlišují podle výšky - na nízké, střední a vysoké.
Živé ploty můžeme zakládat od jara do podzimu, čili po celé vegetační období, ovšem vždy záleží na druhu dřeviny.
Listnaté dřeviny umisťujeme na klidnější strany pozemků, jehličnany a stálezelené dřeviny na ty hlučnější – nejčastěji tedy na vnější hranice pozemků.
Klasikou českých zahrad je thuje, dlouhá léta jsou ovšem trnem v oku zahradníkům, kteří tvrdí, že plot ze stálezelených keřů se dá vymyslet daleko vkusněji. U thují musíme počítat s tím, že se v průběhu roku nijak nemění.
Čím více zeleně na zahradě, tím lépe. Proč tedy i obyčejný plot nenahradit tím živým? Jednak chrání zahradu před větrem, prachem i hlukem a také dokáže vytvořit neprůhlednou bariéru pro vaše soukromí. Navíc pokud zvolíte kvetoucí rostliny, může být i na pohled krásný.
Výbornou alternativou klasických živých plotů je hlohyně se svými barevnými tobolkami. Přes tento trnitý keř nepronikne žádný zloděj, vyhýbají se mu dokonce i kočky. Hlohyně dorůstá až do 3 metrů a od května ozdobí vaši zahradu bílými kvítky. Její plody pak tvoří výbornou potravu pro ptáky, takže budete mít na zahradě stále živo a veselo. Hlohyně uvítá slunečné i stinné stanoviště a velmi dobře snáší také sucho.
Oblíbenou rostlinou je také buxus. Ten má téměř nulové nároky na péči. Mezi nejoblíbenější kultivary patří zimostráz obecný a zimostráz malolistý. Oběma se dobře daří v polostínu a ocení pravidelnou zálivku. Ačkoli ho možná znáte z nižších plotů, dorůstá se až úctyhodných 10 metrů. Od března do dubna kvete a v říjnu se můžete těšit na jeho typické třírohé tobolky. V živých plotech je oblíben i pro možnost sestřihu.
Do zahradnické módy posledních let jednoznačně přišel ptačí zob. Neopadavý keř se zlatými, zelenými či panašovanými listy sice roste pomalu, ale výsledný plot z něj je velmi hustý a neprostupný. Dosáhne výšky až 3 metrů. Také jeho plody přilákají na zahradu řadu ptáků.
Živý plot můžete vysázet i z mahonie. Ta se bohatě větví a krásdně kvete. Žluté kvítky od září vystřídají černomodré plody, které změní pohled na rostlinu i vaši zahradu. Mahónie jsou ideální přechodovou dřevinou mezi přísně tvarovaným živým plotem a volně rostoucím.
Na živé ploty se perfektně hodí i rozsochatý tis. Nevadí mu slunné ani stinné stanoviště, ovšem nesnese přílišné sucho. Bývá také dražší oproti předchozím variantám.
Živý plot můžeme vypěstovat prakticky téměř z každé dřeviny, proto většinou záleží hlavně na vašich požadavcích, možnostech a vkusu. Pokud pak živý plot chcete vkusně doplnit nějakými keři, tak aby vaše zahrada vypadala v každém ročním období trochu jinak, zvolte muchovníky, aronie, rakytníky, hlošiny, dříny nebo svídy. V živém plotu budou krásně vypadat i dřišťály, růže, kdoulovce, kaliny nebo komule.
Psali jsme také:
